Stručný nástin hlavních principů konzervatismu

veřejné diskuse o konzervatismu, obecně o politice a jiných nadčasových tématech

Stručný nástin hlavních principů konzervatismu

Příspěvekod Zdeněk L. » 03 lis 2012 17:27

1. Tradice
Tradice představují pro konzervativce společenskou zkušenost, která se osvědčila v historické praxi jako společensky prospěšná soustava způsobů jednání a lidských výtvorů.Tradice poskytuje i psychologický pocit jistoty, spočívající ve znalosti něčeho známého a úspěšně vyzkoušeného.

2. Lidská nedokonalost
Konzervatismus se neztotožňuje s přesvědčením, že lidé jsou ve všem dobří, nebo, že se mohou stát dokonale dobrými. Konzervativci vycházejí z dosavadní zkušeností potvrzeného názoru, že lidé jsou nedokonalí a nezdokonalitelní. Pro tendenci lidí hledat bezpečí a jistotu zdůrazňují konzervativci význam společenského řádu. Respektování takového řádu zabezpečuje stabilitu společnosti a předvídatelnost následků lidského chování. Tomu odpovídá i význam zákona a význam vynutitelnosti práva, které zachovávají řád a pořádek. Konzervativci opírají své ideje o zkušenost, o poznání reality a nekonstruují soustavné společenské teorie, jejich přístup ke světu je realistický a veskrze pragmatický.

3. Organická společnost
Konzervatismus upřednostňuje před jednotlivci společnost. Tu tvoří sociální skupiny, jako jsou například rodina,církev, škola, sousedské společenství, národ, které představují zprostředkující sociální struktury mezi státem a jednotlivcem. Každá ze sociálních skupin sehrává svoji roli při zachovávání společnosti coby celku. Sociální skupiny nevznikají na základě předem ujednané smlouvy, ale jsou výsledkem vývoje společenských struktur. Jedinci v nich sdružení dobrovolně přijímají nejen práva, ale i povinnosti a vazby náležející k takovým strukturám. Nejdůležitější sociální skupinou a vzorem pro ostatní takové skupiny je rodina. Její členy spojuje láska, starostlivost a odpovědnost, rodina poskytuje svým členům bezpečí, jistotu a vychovává děti tak, aby si osvojovaly hodnoty mravného chování k jiným lidem. Podobně konzervativci podporují ideu národa jako uchovatele specifik a unikátních vlastností každého národa. Konzervativci podporují silný stát jako ochránce zákona a pořádku, též i jako obránce státního území a balancera rovnováhy sil v oblasti kolem hranic státu. Stát nemůže lidi zlepšovat, má však urovnávat konflikty mezi občany i mezi korporacemi. Celou společnost pokládají konzervativci za hierarchicky uspořádanou, podobně jako řídicí a řízené orgány těla, a v tomto smyslu za společnost organickou.

4. Morálka
Konzervativci odmítají mravní relativismus, který podkopává vědomí závaznosti některých mravních norem. Mnozí z nich vyzdvihují úlohu náboženské víry pro sílu mravního přesvědčení občanů. Náboženská víra však není pro mravnost úplně nevyhnutelná. Existuje i materialistický proud v konzervatismu. Co však spojuje religiózní i materialistické konzervativce, je víra v objektivní morální řád, který se vyvinul a též osvědčil v průběhu dlouhých historických epoch, má své kořeny už v předantických civilizacích zemí Blízkého východu, dále v civilizacích antického Řecka a Říma i pozdější křesťanské Evropy a nezastaral ani ve stále více se sekularizujícím světě.

5. Autorita
Konzervativci pokládají autoritu nikoli za výsledek apriorně předpokládané společenské smlouvy, nýbrž za následek vývoje společenských struktur, podobně jako společnost. Například v rodině neuzavírají děti s rodiči žádnou smlouvu o nadvládě, a přece rodiče vůči dětem uplatňují autoritu. Konzervatismus proto klade důraz také na význam vůdcovství a disciplíny. Autorita se však zároveň spojuje i s odpovědností, jež klade meze a zábrany zvůli.

6. Svoboda
Konzervativci považují svobodu a rovnost za protikladné pojmy. Smyslem svobody je ochrana rodového i jednotlivcova vlastnictví hodnot materiálních i nemateriálních. Smyslem rovnosti je přerozdělení majetku a nemateriálních hodnot a vyrovnání sociálních rozdílů. Mezi lidmi jsou rozdíly v majetku i vlivu alespoň zčásti vydobyté či uchované úsilím a schopnostmi. Pokusy o přerozdělení hodnot a kompenzaci rozdílů, vyjma odůvodněné pomoci lidem v jimi nezaviněné existenční tísni, omezují svobody schopnějších a úspěšnějších. Úplná rovnost ve vlastnictví hmotných a nehmotných statků mezi všemi lidmi nebyla v žádném společenském řádu nikdy dosažena a není reálně uskutečnitelná. Lidé, kteří mají více majetku a vlivu, mají sice i více svobody než ostatní, avšak nesou odpovědnost za rozhodnutí a s tím i riziko ztráty majetku, vlivu a též osobního prestiže.

7. Majetek
Podle konzervativců majetek dává jeho vlastníkům pocit jistoty a relativního bezpečí. Konzervativci oceňují spořivost a opatrnost při hospodaření s peněžními prostředky, rovněž tak si váží vytváření úspor a investování do majetkových hodnot. Vlastnictví majetku vyvolává sklon k podpoře práva a pořádku, autority a tomu odpovídajícího společenského zřízení. V majetku podle stoupenců konzervatismu se promítají i vlastnosti náležející k osobnosti vlastníka, zvláště v té části hmotných statků, které tvoří majitelův domov. Vlastnická práva jsou ovšem spojena i s určitými povinnostmi, zabraňujícími zneužívání vlastnictví. Děděním se přenášejí hmotné statky na další generace, a tím se vytváří motiv uchovávat a rozhojňovat majetek rodu.

8. Paternalismus
Již z dob feudalismu pochází princip noblesse oblige, šlechtictví zavazuje, povinnost šlechty chovat se čestně a štědře, chránit slabé, vdovy a sirotky. Konzervativci soudí, že za svá větší privilegia nesou bohatí a mocní sociální odpovědnost. Z období zavádění sociálního a zdravotního pojištění pro dělníky pocházejí jak výrok, že podnikatelé se o sebe postarají sami, o zaměstnance se musí postarat stát, tak i poučka, že, mají-li být paláce bezpečné, musejí být chýše spokojené, jakož i teze, že zbídačení lidé s volebním právem jsou velmi nebezpeční. Péče o lidi, kteří bez vlastního zavinění se stali sociálně potřebnými, není tématem jen levicových stran, je i tématem konzervativců. První vlády, které zavedly penzijní, nemocenské a úrazové pojištění pro tovární dělnictvo, byly vlády konzervativní, Disraeliho ve Velké Británii, Bismarcka v Německu a von Taaffeho v Rakousku-Uhersku. Velký podíl na sociální pomoci podle konzervativců mají nést charitativní organizace, církev apod. Ostatně i listina základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky, ve svém článku 11 odstavci 3 výslovně stanoví, že vlastnictví zavazuje.

Závěr
Po celou historickou dobu převládaly v našich zemích poměry, v zásadě odpovídající konzervativním hodnotám. Ačkoliv se vedle konzervatismu objevily velmi rozmanité ideologie, zejména liberalismus, sociáldemokratismus, anarchismus, fašismus a komunismus, mnozí lidé stále hledali své sociální zakotvení v rodině, v sousedském společenství, v pracovním týmu, v církvi, občanském spolku, obci apod. I přes excesy některých jednotlivců a jejich skupin většina společnosti dávala přednost tradičním dobrým mravům, toužila po hmotném dostatku pro sebe i svou rodinu, po právním a mocenském zabezpečení života, zdraví, svobody, majetku a cti občanů, byla ochotna uznávat i autoritu a hierarchii tam, kde osoby podílející se na řízení prosazovaly jasný řád a pevný pořádek, přinášející slušný prospěch i těm, kteří byli autoritě podřízeni. Konzervativní hodnoty neslouží toliko vyšší společnosti, jak některé vládnoucí kruhy jiných než konzervativních režimů tvrdívaly, tyto hodnoty poskytují větší či menší užitek i lidem ze středních a lidových vrstev. Například v době Disraeliho existovalo i konzervativní dělnictvo.
Cílem konzervatismu je nikoli, jak bývá někdy podsouváno, nastolit reakci, nýbrž vybrat principy osvědčené v historické praxi a sestavit je v kombinaci, která bude prospěšná i pro současnou společnost. Konzervativci jsou i pro změny, avšak jen takové, které byly v praxi vyzkoušeny a rovněž osvědčeny.
Doporučená literatura
Andrew Heywood: Politické ideologie, VICTORIA PUBLISHING, a. s., Praha 1994
Robert Nisbet: Konzervatismus: Sen a realita, Občanský institut, Praha 1993
Russell Kirk: Konzervativní smýšlení, Občanský institut, Praha 2000
Zdeněk L.
Host diskusního fóra
 
Příspěvky: 11
Registrován: 08 lis 2009 17:41

Zpět na Konservatismus

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků

cron