Na žádost pana Ing. Myslibora Chalupy zde vkládám jeho text určený k dalším diskusím
-------------
Zrození konzervativních sil v Československu?
Ing. Myslibor Chalupa, CSc.
Vzpomínám, velice zkratkovitě,jak jsme byli počati, kdo nás počal a s jakými úmysly. Pokud najdete ve své paměti či dokumentech další podněty pro doplnění této práce, pak laskavě vstupte do hry a v diskusi objasněme další stránky vstupu konzervativců do české politiky.
Historie
V roce 1990 se vytvořila v ČSSR konzervativní politická platforma:
– J.Kotas ( Konzervativní strana – Svobodný blok ) a federální Republikánská Unie
( platforma republikanismu podle americké tradice )
1992 – volby, do nichž šla Republikánská unie pod vlajkou KANu s relativním úspěchem
1993 – RU se změnila na Unii republikánů, odlišení od strany M.Sládka ( jejich republikanismus se odkloňoval od konzervatizmu k nacionalismu – blízko k francouzským Lepenovcům, názorové rozdíly např. na romskou otázku ), proto hledání nové formy a dále
6.2.1993 Unie republikánů se sloučila s Konzervativní stranou-Svobodný.blok pod názvem Konzervativní strana ( stanovy KONS ) za předsednictví Dr.Ganzwohla ktera plánovala spolupráci s KAN, HOS ( Hnutí za občanskou svobodu ) a Živnostenskou stranou s cílem sjednocení pravice. Neúspěch sjednocení vedený právníkem Milanem Hulíkem. Vzniká nová politická strana Demokratická unie- DEU
- na podzim 1993 odchod bývalých politiků Unie republikánů a Kons.strany-Svob.blok včetně předsedy Klimoviče a Kotase z důvodů rozporů při integraci pravice, kterou Kons.strana podle něj neakceptovala.Proto J.Kotas vytvořil Konzervativní jednotu, která se nikdy neprezentovala na politické scéně a Kotasova politická kariéra na české politické scéně tím prakticky zkončila
1994 – KONS samostatně jedná o spolupráci s ODA.ODA odchází ze svazku ODA-Konzervativní strana jako vládní strana k ODS; v ODA se vytváří pravá frakce reprezentovaná Hofhanzlem
1996 – před volbami 1996 jednání o vytvoření politických koalic ( ne volebních ) s Demokratickou stranou, Celostátním aktivem občanů, Českomoravskou unií středu, Aktivisté 92 – Nezávislí a Demokraté 92, ČSNS, (Před)Pravý blok, který se poté přetransformoval na Pravý blok.
- + vytvoření jedné volební koalice pro komunální volby s ČMUS
1998 - Výsledkem bylo Sdružení KONS-KAN-Pravý blok, které mělo ovšem stejně krátké trvání.
KONS do mimořádných voleb šla s ČSNS, na její kandidátce a KONS navázala spolupráci s pravou frakcí v ODA ( která se měla dále přetvořit/změnit ve Stranu konzervativní smlouvy) )
V letech 1999-2000 došlo k prohlubování vztahů mezi oběma subjekty, které byly utuženy ze strany SKOS usnesením vlády a následně rozhodnutím Nejvyššího soudu, který činnost SKOS pozastavil pro opakované neplnění zákonných povinností. Okolnosti pozastavení činnosti SKOS ze strany Nejvyššího soudu, nebyly však dosud fukcionáři SKS dokladovány.
23.6.2001 – ke sloučení KONS se Stranou konzervativní smlouvy ( která měla snad v tu dobu již pozastavenu činnost) za podpory Občanského institutu ( Joch ) . Byl vytvořen nový program KONS a stranický server.
2002 – volby – kandidát KONS do Senátu PČR Morávek, který byl v prvním kole vyřazen zvoleným nezávislým PhDr.Vladimírem Železným; neúčast ve volbách do Posl. sněmovny, ale účast v komunálních volbách – jednání o nevytváření prokandidátek s Volbou pro budoucnost, KAN, Volba pro město, ODA, Pravý blok a Cesta změny ( Michal Lobkowitz ) v komunálních volbách ve stejných volebních obvodech, ale spolupráce
2002-2003 - dále se formuluje alianční spolupráce pravicových stran a hnutí, skupina jednotlivců, které jsou programově blízké konzervatismu ( zvací dopis ) a které mají politickou úspěšnost
- jako první Koruna česká, Strana pro budoucnost……+ osobnosti
2.3.2003 – přijaty postuláty pro vytvoření Konzervativní aliance, programu a oslovovacího dopisu pro oslovené partnery, na nichž se podílela skupina poradců v čele s Benjaminem Kurasem, koordinátorem poradního týmu ( Bílek, Zahrádka )
…Bude spolupráce fungovat nebo se jednalo o další krok do tmy? To byla politická otázka.
Změnilo se politické klima v zemi…?..Podle výsledků se musí uzpůsobit další politické. jednání KONS.
Po sametové revoluci vznikala chaoticky řada politických stran, které vytvářely později koalice. Jedna z programových koalic , která vycházela z koalice Svobodný blok ( úspěšně se účastnila parlamentních voleb v roce 1990 ), byla koalice Unie republikánů ( Republikánská unie ) a Konzervativní strany - Svobodný blok, jenž se sloučily dne 6.2.1993 v Praze v Konzervativní stranu.
Jejich zakladatelé byli konfrontováni s faktem nalezení ideové náplně vznikajícího politického subjektu. Jakýmsi vzorem pro tuto stranu se staly nosné tradice a výsledky sesterských stran v demokratickém západním světě, inspirované dlouhou konstruktivní tradicí amerického, britského a kanadského konzervatismu, ať již v podobě konzervativní či republikánské. Zakladatelé čerpali od myslitelů apraktických politiků, kteří významně přispěli k stabilitě demokratického světa. Od Edmunda Burkeho, Benjamina Disraeliho, Abrahama Lincolna k Winstonu Churchillovi, Ronaldu Reaganovi a Margareth Theatcherové.
Volebním lídrem této politické strany byl Dr.Jiří V.Kotas, který politickou stranu okamžitě zaregistroval v této podobě a tím doslova znemožnil použití názvu Konzervativní strana formované ODS.
Též došlo k výrazné diferenciaci mezi Konzervativní stranou ideologií amerických republikánů, kterou zprofanoval svojí destruktivní činností Dr.Sládek ve své republikánské straně SPR-RSČ.
Velmi silnou roli při koncipování této demokratické instituce - Konzervativní strana - sehrál velký obdiv zakladatelů k Margareth Tchatcherové a sdílená kanadská anglofilie.
Strana se musela vyrovnat v celku s faktem, že konzervatismu ve svém principu tradicionalistický neměl v našich podmínkách na co navozovat, nepočítáme-li předválečný konzervatismus „pekařovský“, který byl však silně katolicky zaměřen a příliš historizující na to, aby bylo možno jej použít jako nosný politiky v devadesátých letech. Strana se spíše přiklonila k podnikatelským tezím českého konzervativního průmyslníka Tomáše Bati.
U nás existuje sousloví „selský rozum“, který je jakousi českou cestou a přirozenému konzervatismu se čímsi blíží. Strana vsadila ve svém úsilí na „českého člověka“-přemýšlivého, skeptického, opatrného a podvědomě nedůvěřivého k zázračným novotám.
Tím se Konzervativní strana postavila podvědomě proti ODS, která si z politiky začala dělat ideový výtah k moci pro ambiciózní jedince a tuto „českou cestu“ tak mezi slušnými lidmi silně zpochybnila, i když přesto získala na svou stranu elitu českého národa..
Konzervativní strana svou ideologií dosáhla jisté popularity mezi voliči, což potvrdily i výsledky komunálních voleb. Pouze ideologie však nestačí. Ujmout se moci a realizovat důležitá rozhodnutí a činy vyžaduje od strany vedle ideologie i manipulaci s representační a důvěryhodnou elitou národa a k tomu míti dostatek finančních prostředků/hotové peníze k financování těchto aktivit ).
Konzervativní straně se tyto tři postuláty nepodařilo přes řadu tuzemských i zahraničních příslibů skloubit. Její vliv na veřejné mínění a aktuální politiku po roce 1993 upadal.
V rámci těchto aktivit KONS oslovila řadu politických subjektů bezvýsledně. V jejich průběhu se některé z nich zúčastnily jednání o vytvoření Koordinační rady politických stran a hnutí, aby mohly společně hledat a prezentovat společná politická stanoviska, směřující k zachování demokratického politického prostředí v ČR a zařazení ČR do evropských struktur. Právě euroskeptismus, který doprovázel aktivity KONS k sjednocení pravicových sil byl tím faktorem, který tyto subjekty rozdělil.
Ustavujícími členy této Koordinační rady jsou CZ, ED, LiRA, NEZ, ODA, VPM, SNK, SOS.
KONS jde v podstatě o strukturu společnosti, ale deklarace KONS jakoby si v závěrečné pasáži vybírala, kdo do té společnosti patří a kdo nikoliv. Občanská společnost by měla být vtělenou tolerancí alá Voltaire: „Nesouhlasím s tebou, ale budu bránit tvé právo.“
Druhým problémem je, že KONS vyklučuje ze společenství generací minulých a generací budoucích současný liberalismus a socialismus, k němuž se ve světe hlásí spoustu dobrých lidí. V části Evropy se socialisté identifikovali s komunismem, ale demokratický socialismus jako politické hnutí je legitimní a nemusí být pravda, že socialisté ( sociální demokraté ) usilují o stanoviska extrémní a kategorická.
I když lidská hnutí, myšlenková, náboženská a politická, která se definují jako výběrová, mají na tyto soudy právo ve věčné soutěži ducha a zájmů. Nemusí se to však vyplatit.
Současné materiály KONS jakoby více směřovaly do politiky komunální – směrem k masám - a ne do oblastí, kam konzervativní postuláty více patří, tj. do vysoké politiky.
Straně a konzervativnímu programu v tomto směru chybí specifikace českých národních zájmů. Podobně jako jiným politickým subjektům na naší politické scéně, parlamentních stran nevyjímaje.
Politické programy nebyly dosud věnovány „střednímu stavu“, protože se postupně v obecném podvědomí ztotožnilo bohatství s něčím nečistým a vznikající zákonné prostředí spíše předepisovalo než vychovávalo a zákony postupně ztrácely konzervativní a liberální charakter a ve své prováděcí formě vedly k neúnosnému bujení demokracie a svobodný jedinec se postupně stával spíše zajatcem státní mašinérie. Fundamentální nositel občanské svobody a demokracie – střední stav – prakticky nebyl nikým podporován a prakticky nevznikl. Onen „živnostník“se stal jakýmsi marginálním statistickým ukazatelem, místo aby zaujal centrální místo v pozornosti konzervativních politiků. Vše bylo způsobeno jak ztrátou reformní odvah,tak zahlcením platformy praktickou politikou a technologií moci jako takovou. I tento faktor se stal na přelomu století příčinou, že se český konzervatismus ocitl v krizi.
Tato krize svým způsobem koresponduje s krizí konzervatismu v širším měřítku ( porážka britských konzervativců a nepříliš přesvědčivé vítězství v prezidentských volbách v USA ).
Konzervatismus je v návalu evropanských socialistických konstrukcí poněkud zastíněn, navíc trpí personálním deficitem.
Hodnocení politických aktivit hodnotil již sněm KONS, který se uskutečnil 31.5.2003, který naznačil nové politické prostředí, které se vytváří v KONS s cílem rozvíjet myšlenky moderní společnosti v České republice.
Závěr
Čím hlouběji se zabýváme politickými aspekty a okolnostmi života a zamýšlíme se nad pojmem demokracie, která má být sociálně citlivá, humánní, duchovní, spravedlivá, šťastná, prosperující, moudrá a tvůrčí a jejíž rámec by měl naplnění těchto cílů přibližovat, tím lépe vidíme, že o demokracii málo víme a že demokracie v dnešní podobě nebude skutečně na Zemi existovat na věky. Jakýmsi ztělesněným kompromisem demokracie je optimální režim
( systém ) vzájemného doplňování vlády demokracie a vlády elity-autorit, zejména tam, kde demokracie pociťuje deficit moci, potřebné tvůrčí identity a zodpovědnosti elity, která musí být komplexní a důvěryhodná. Demokracie a autoritářství jsou spojité nádoby a ne nesmiřitelné protiklady.
Přestože devadesátá léta na naší politické scéně byla naplněna neuvěřitelným konstruktivismem až mesianismem, v této oblasti se konzervativci řídili dobrým čichem a dopustili se v pravdě historického činu. Začali zkoumat politická spektra západních demokracií a obrátili se tam, kde cítili určitou příslušnost s naším vývojem, jakousi návaznost přetržené kontinuity.
KONS vycházela z tradic Unie republikánů-Svobodný blok a výsledků svých sesterských stran v západním světě a z tradic amerického, britského a kanadského konzervatismu, ať již v podobě konzervativní či republikánské. Snažila se i postihnout momentální zájmy společnosti a přizpůsobuje svou aktivitu výkyvům v rámci demokratických institucí v ČR i mezinárodnímu společenství. Hledáme dále postuláty konzervativního smýšlení elity, které vedly ve svých důsledcích k oslabení konzervatismu na české politické scéně dříve než se stačil rozvinout.