Krize venkova

[chalupamy]

Dnešní krizová doba nás vede k tomu, abychom se k zemědělské mu prostoru/venkovu, jeho produkci a z ní pocházejícím potravinám postavili trochu kategoricky - konzervativně.
Navrhuji Konzervativní straně aby přejala do svých programů k obnově venkova a rozvoje zemědělství ekologická řešení vycházející z moderních postulátů zdravé výživy. Jsou to postuláty z materiálů našich a polských badatelů zdravé výživy - pana Jana Kwašniewského, publikované s panem Markem Chyliňskim v publikaci Optimální dieta, za odborné konsultace s MUDr. Eduardem Paszem v Nakladetelství SAK v Albrechticích v roce 1998.
Navrhuji, abychom se po vnitrostranické diskusu na Foru obrátili s naším materiálem na zemědělskou a zdravotnickou reprezentaci s žádostí o stanovisko k těmto nastoleným otázkám a s prosbou o případné názorové a časové zmodenizování těchto podnětů tak, abychom mohli v nastupující krizi podpořit naše zemědělce - aby mohli něco dobrého a zdravého levně vypěstovat na české půdě a podílet se na rozvoji zdravé výživy na našem venkově a ve městech - ku zdraví zvláště mladé české populace s cílem podpořit myšlenky ekonomického a společenského rozvoje venkova naší moderní doby.

Předpokládám, že podněty dále uvedené mohou být zahrnuty do zemědělských,zdravotnických či ekonomických dokumentů Konzervativní strany s tím, že se jimi budeme v diskusi jednotlivě zabývat.
Budu velmi potěšen, když mi do diskuse pošlete svá stanoviska či nové podněty k ekologii, ke zdravé výživě a možnému rozvoji venkova dále uváděným realizačním směrem tak, abychom se ve spolupráci podněty dále zabývali a doplnili do diskuse předložený materiál novými poznatky.
Úvodním postulátem návrhu je konstatování, že u současného člověka je schopnost maximálního výkonu podmíněna hlavně dostatkem kyslíku.
To ale bychom nemuseli a nechceme v této části naší práce řešit - moře, vody,lesy, pralesy a rozsáhlé zemědělské plochy se zatím o kyslík postarají a jeho přenos na místa potřeby - vítr, taky asi nehodláme nějak významně ovlivňovat našimi stranickými programy.

Základem zdraví duše a těla a kondice celého národa, kterou hodláme konzervativně zušlechťovat, je projekt přestavby místního trhu našeho venkovského hospodářství.
Kam přestavbu venkova, směřující k výrobě dobrých potravin a uchování prostoru pro přežití hospodářsky usměrnit za podmínek, kdy je třeba přestat produkovat hovězí maso, brojlery, cukr, slazené ovocné výrobky a slazené nápoje, značně omezit produkci nejškodlivějšího ovoce: jablek, hrušek, přestat pěstovat obilniny pro potravinářské účely, téměř úplně zastavit výrobu brambor pro potravinářské účely, řepku pěstovat pouze na krmení, zastavit pěstování zeleniny ve sklenících vůbec a zvláště pěstování skleníkových květin. Z chladíren je třeba vyhodit všechny potraviny obsahující vyšší procenta vody a konečně stanovit, jak vysoké procento bílkovin a tuků má obsahovat potravina, kterou se vyplatí uchovávat v chladírnách.
Nebude tedy nyní u nás místa pro cukrovary, ovocné sady, produkci zeleniny. Výroba dobrých potravin pro Evropu však bude ještě po dlouhou dobu dobrým a levným zbožím produkovaným z venkovského prostoru.
Půjde tedy ve všeobecných zásadách o
-rozvoj chovu mléčného dobytka, rozvoj výroby másla, velmi husté smetany a sýrů,
-rozvoj produkce vepřového masa s využitím bílkovin, sacharidů a minerálů z mléka,
-rozvoj chovu nosnic a produkce vajec,
-maximální přiblížení zpracovatelského průmyslu k výrobci na venkově,
-rozvoji těch odvětví rostlinné výroby, která dávají přímo hodnotnou bílkovinu a tuky využitelné při výživě člověka,
-rozšíření produkce soji ke krmení,
-rozšíření chovu hus a jejich výkrmu, chovu koz a produkce trvanlivých výrobků z kozího mléka.

Dnes do produkce potravin vkládáme více energie, než z nich získáváme a tím je hospodářský život ve venkovském prostoru nerentabilní, což bychom měli našimi podněty měnit k lepšímu.
Výše uvedené podněty tvoří část prvého přiblížení návrhu rozvoje venkova z hlediska produkce zdravé výživy společnosti při minimálních energetických nákladech na produkování maximálního množství bílkoviny a tuků.
Podrobný program samozřejmě vyžaduje detailní rozpracování erudovanými výživovými odborníky, pro tyto cíle ochotnými diskutovat i o realizaci této zdravotní konzervace venkova s jeho technickými a ekonomickými-hospodářskými otázkami.
S jistými obavami jsem si dovolil po konsultacích zpracovat tento podnět.
S důvěrou očekávám reakci svých konzervativních souběžců a jako styčný partner pro tuto chemickotechnologickou část návrhu jsem připraven spolupracovat, případně dále konsultovat výše uvedené podněty, veden názory odborníků dalších specializací..

Díky za stanoviska.

Ing. Myslibor Chalupa, CSc.
člen předsednictva Konzervativní strany

[Cyril Modra]

Na žádost pana Ing. Myslibora Chalupy zde připojuji mailovou reakci Ing. Vlastimila Podrackého

-------

Myslibore, myslím si, že je dobře, na předsednictvu prosazovat záležitost subsidiarity (převedení pravomoci na nižší subjekty) a autarkie (hospodářské samostatnosti určité oblasti (venkova), která by si vyráběla alespoň základní potřeby sama, což by byla zároveň s úsporami ochrana před světovými ekonomickými kolapsy a vydírání od dodavatelů surovin). Podle mého názoru ekologii nelze řešit jinak než právě subsidiaritou a autarkií. Tvrdím to už ve své první knize Občanská obroda a v Návratu k domovu. Jak to udělat, je záležitostí odborníků, já jsem jen politolog a neřeším technické otázky. Ale musela by především vzniknout soběstačnost v energiích, přičemž kromě "rozprostřené energie prostředí" by se ještě využívala atomová energie, pro kterou máme v zemi ještě dosti paliva (prý na 200 let). Samozřejmě, že úplná soběstačnost pro plnohodnotný život nebude, ale musí být tzv. "záchranná soběstačnost".
Já bych diskusi s těmito lidmi vedl na úrovni politické, tedy jaký politický celek by to měl řešit. Podle mne obec. V rámci autarkie by se zaměstnali nezaměstnaní (kteří chtějí pracovat). Stát by jen proces zahájil. Na stát se vůbec nelze spoléhat, lidé musí řešit svoje věci v obcích samostatně a musí vznikat vzory obcí, od kterých se ostatní budou učit (třeba v současnosti je u Olomouce vzorná obec Bystrovany, jenže nemá dostatek samostatnosti, musí spoléhat na dotace, které ji usměrňují).
V současné době krize vynesla na povrch problém nezaměstnanosti, která není na základě krize, ale je už problémem systému. Stále se zvyšující mechanizace výroby vyřazuje lidi z práce. Tito obvykle dosud nalezli zaměstnání ve službách, ale jen proto, že zaměstnaní mají slušné platy, aby si služby mohli dovolit, a navyšují extrémně svoji spotřebu. Jenže v tomto nastává saturace. Lidé začali šetřit a spotřeba klesá, taktéž požadavky na služby. Nevím jak dlouho je možno spotřebu zvyšovat, když bude drahá nafta a plyn a jak dlouho bude možno ničit přírodní zdroje extrémní spotřebou. Jakmile se tento trend plýtvání vším možným přeruší, musí nastat nezaměstnanost, která už není jen krizovým výkyvem, ale je trvalá a bude ničit lidskou sílu a vytvoří frustrovanou vrstvu lidí, kteří nakonec zvolí komunisty. Tomuto zhoubnému procesu se snažím zabránit svými návrhy, které bych stručně nazval Návrat k domovu, možná i zjednodušeně Návrat k půdě.
Zdraví Vlastík Podracký