Zrození konzervativních sil v Československu .
Ing. Myslibor Chalupa, CSc.,
:
Vzpomínám, velice zkratkovitě,jak jsme byli my konzervativci v České kotlině počati, kdo nás počal a s jakými úmysly.
Historie.
V roce 1990 se vytvořila v ČSSR konzervativní politická platforma:
– J.Kotas ( Konzervativní strana – Svobodný blok ) a federální Republikánská Unie
( platforma republikanismu podle americké tradice ).
V roce 1992 – volby, do nichž šla Republikánská unie (RU) pod vlajkou KANu s relativním úspěchem.
1993 – RU se změnila na Unii republikánů z důvodu odlišení strany od strany M.Sládka ( jejichž republikanismus se odkloňoval od konzervatizmu k nacionalismu – blízko k francouzským Lepenovcům, spolu s názorovými rozdíly na chápání a řešení řady politických problémů státu a názorové rozdíly na romskou otázku ), proto hledání nové formy a dále,
6.2.1993 Unie republikánů se sloučila s Konzervativní stranou-Svobodný blok pod názvem Konzervativní strana za předsednictví Dr.Ganzwohla. Nová politika Konzervativní strany umožnila straně spolupráci s KAN, HOS ( Hnutí za občanskou svobodu ) a Živnostenskou stranou s cílem sjednocení pravice. Dostavuje se neúspěch sjednocení, zapříčiněný obstrukcemi právníka Milana Hulíka, paní prof. A.Hromádkové, bývalého lidoveckého aktivisty pana Mejzlíka a aktivního funkcionáře KONS Jiřího Kopřivy . Vzniká nová politická strana Demokratická unie- DEU ke které se přihlásilo asi 4 000 členů,
na podzim 1993 dochází k odchodu bývalých politiků Unie republikánů a Konzervativní strany-Svob.blok z Konzervativní strany, včetně předsedů Klimoviče a J.Kotase, z důvodů jejich názorových rozporů s novým vedením KONS, které se vyhrotily zvláště při integraci pravice. J.Kotas vytvořil novou politickou stranu Konzervativní jednotu, která se nikdy neprezentovala na politické scéně a Kotasova politická kariéra na české politické scéně tím prakticky skončila ( mimo jeho drobné aktivity a celkem neúspěšná vystoupení v některých nevládních politických subjektech).
1994 – KONS samostatně jedná o spolupráci s ODA. Zbytky ODA odchází ze svazku ODA-Konzervativní strana a integrují do vládní strany ODS; ze zbytků ODA zůstává pravá frakce reprezentovaná poslancem Hofhanzlem.
1996 – před volbami 1996 vrcholí v KONS přípravy jednání o vytvoření politických koalic s Demokratickou stranou, Celostátním aktivem občanů, Českomoravskou unií středu, Aktivisté 92 . K integraci všech subjektů nedochází ale Nezávislí, Demokraté 92 a ČSNS utvářejí (Před)Pravý blok, který je poté přetransformován panem Petrem Cibulkou na Pravý blok.
- KONS vytváří jednu volební koalice pro komunální volby s ČMUS .
1998 - Výsledkem dalších snad integraci pravicových sil bylo Sdružení KONS-KAN-Pravý blok, které mělo ovšem velmi krátké trvání.
KONS šla do mimořádných voleb s ČSNS, s našimi členy na její kandidátce. KONS dále navazuje spolupráci s pravou frakcí v ODA ( která se měla dále přetvořit/změnit ve Stranu konzervativní smlouvy (SKOS)).
V letech 1999-2000 došlo k prohlubování vztahů mezi oběma subjekty.
23.6.2001 –dochází ke sloučení KONS se Stranou konzervativní smlouvy . Byl vytvořen nový program KONS a stranický server.
2002 – samostatná kandidátky Konzervativní strany ve volbách – kandidát KONS do Senátu PČR pan Ing Morávek byl v prvním kole vyřazen nezávislým PhDr. Vladimírem Železným. Neúčastnili jsme voleb do Posl. sněmovny, ale účastnili jsme se komunálních voleb. Vytvořila se volební aliance stran s cílem nevytváření protikandidátek tam, kde kandidovali členové stran Volba pro budoucnost, KAN, Volba pro město, Pravý blok a Cesta změny ( Michal Lobkowitz ) ve volebních obvodech. Byly vytvářeny dohody o následné povolební spolupráci ( k jejichž naplnění nikdy nedošlo ).
2002-2003 - a dále se ve spolupráci se spisovatelem Benjaminem Kurasem nově formuluje alianční spolupráce nevládních politických stran, hnutí, skupin příznivců a jednotlivců, kterým byl programově blízký konzervatismus. Jsou rozesílány dopisy zvoucí možné partnery ke spolupráci :
- jako první reaguje Koruna česká, Strana pro budoucnost a některé osobnosti,
2.3.2003 – jsou přijaty postuláty pro vytvoření " Konzervativní aliance" a jejího programu. Na vypracování euroskeptického dokumentu pracovala skupina skupina členů KONS, v čele s Benjaminem Kurasem, jako koordinátorem poradního týmu a dalšími zainteresovanými ( pan Zahrádka a další ).
.................................
…Bude spolupráce fungovat nebo se jednalo o další krok do tmy? To byla v té době politická otázka. Změnilo se politické klima v zemi…?..Podle výsledků prvních jednání se předpokládá uzpůsobit další politické aktivity Konzervativní aliance.
Po sametové revoluci totiž vznikala chaoticky řada politických stran, které vytvářely později koalice. Jednou z programových koalic , která vycházela z koalice Svobodný blok ( která se úspěšně účastnila parlamentních voleb v roce 1990), byla koalice Unie republikánů ( Republikánská unie ) a Konzervativní strany - Svobodný blok, které se sloučily dne 6.2.1993 v Praze v Konzervativní stranu.
Její zakladatelé byli konfrontováni s faktem nalezení ideové náplně vznikajícího politického subjektu. Jakýmsi vzorem pro tuto stranu se staly nosné tradice a výsledky sesterských stran v demokratickém západním světě, inspirované dlouhou konstruktivní tradicí amerického, britského a kanadského konzervatismu, ať již v podobě konzervativní či republikánské. Zakladatelé čerpali od myslitelů a praktických politiků, kteří významně přispěli k stabilitě demokratického světa. Od Edmunda Burkeho, Benjamina Disraeliho, Abrahama Lincolna k Winstonu Churchillovi, Ronaldu Reaganovi a Margareth Theatcherové.
Volebním lídrem Konzervativní strany -Svobodný Blok, této volební politické koalice byl Dr.Jiří V.Kotas, který seskupení okamžitě zaregistroval v této podobě a tím znemožnil použití názvu Konzervativní strana právě formované Občanské demokratické straně.
Dochází též k výrazné diferenciaci mezi Konzervativní stranou a ideologií amerických republikánů, kterou zprofanoval svými destruktivními aktivitami Dr.Sládek ve své republikánské straně SPR-RSČ.
Strana se musela vyrovnat v celku s faktem, že konzervatismus ve svém principu tradicionalistický neměl v našich podmínkách na co navazovat, nepočítáme-li předválečný konzervatismus „Pekařovský“, který byl však silně katolicky zaměřen a příliš historizující na to, aby bylo možno jej použít jako nosný pilíř politiky v devadesátých letech. Strana se spíše přiklonila k podnikatelským tezím českého konzervativního průmyslníka Tomáše Bati.
U nás existuje sousloví „selský rozum“, který je jakousi českou cestou a přirozenému konzervatismu se čímsi blíží. Strana vsadila ve svém úsilí na „českého člověka“-přemýšlivého, skeptického, opatrného a podvědomě nedůvěřivého k zázračným novotám.
Tím se Konzervativní strana postavila podvědomě do zrcadla proti ODS, která si z politiky začala dělat výtah k moci, pro ambiciózní jedince a tuto „českou cestu“ tak mezi slušnými lidmi silně zpochybnila i když získala na svou stranu voliče.
Konzervativní strana svou ideologií dosáhla jisté popularity mezi voliči, což potvrdily i výsledky komunálních voleb. Pouze ideologie však nestačí. Ujmout se práce a realizovat důležitá rozhodnutí a činy vyžaduje od strany vedle ideologie spolupráci s důvěryhodnou elitou národa a k tomu mít zásobu finančních prostředků/hotové peníze k financování těchto tvůrčích aktivit. .
Konzervativní straně se tyto tři postuláty nepodařilo, přes řadu tuzemských i zahraničních příslibů skloubit. Její vliv na veřejné mínění a aktuální politiku Československa po roce 1993 upadal.
V rámci reaktivit KONS oslovila řadu i nově vytvářených politických subjektů avšak bezvýsledně. Některé subjekty se zúčastnily jednání o vytvoření "Koordinační rady politických stran a hnutí", aby mohly společně hledat a prezentovat svá politická stanoviska, směřující k zachování demokratického politického prostředí v ČR a zařazení ČR do evropských struktur. Právě nezodpovědný euroskeptismus, který doprovázel aktivity KONS v sjednocování pravicových sil byl tím faktorem, který tyto subjekty nakonec od sebe odloučil .
Ustavujícími členy této vytvořené Koordinační rady byli CZ, ED, LiRA, NEZ, ODA, VPM, SNK, SOS.
Radě v podstatě šlo o strukturu společnosti, ale její deklarace jakoby si v závěrečné fázi vybírala, kdo do té společnosti patří a kdo nikoliv. Občanská společnost by podle nás měla být vtělenou tolerancí alá Voltaire: „Nesouhlasím s tebou, ale budu bránit tvé právo.“
Materiály a aktivity KONS jakoby začaly více směřovat do politiky komunální – směrem k masám - Straně a konzervativnímu programu v tomto směru chyběla však specifikace českých národních zájmů a jejich europozitivní naplňování, podobně jako jiným neúspěšným politickým subjektům na politické scéně, parlamentních stran nevyjímaje.
Politické programy KONS nebyly dosud více věnovány „střednímu stavu“. Postupně se v obecném podvědomí ztotožnilo bohatství s něčím nečistým a vznikající zákonné prostředí spíše předepisovalo než vychovávalo a zákony postupně ztrácely konzervativní charakter a ve své prováděcí formě vedly k neúnosnému bujení formalismu a svobodný jedinec se postupně stával spíše zajatcem státní mašinérie. Fundamentální nositel občanské svobody a demokracie – střední stav – prakticky nebyl nikým podporován a prakticky se nerozvíjel . Onen občan „živnostník“se stal jakýmsi marginálním statistickým ukazatelem, místo toho aby zaujal centrální místo v pozornosti naší a ostatních konzervativních politiků. Vše bylo způsobeno jak ztrátou reformní odvahy,tak zahlcením platformy praktickou politikou a technologií moci jako takovou. I tento faktor se stal na přelomu století příčinou, že se český konzervatismus ocitl v krizi.
Tato krize svým způsobem koresponduje s krizí konzervatismu v širším měřítku ( porážka britských konzervativců a nepříliš přesvědčivé vítězství v prezidentských volbách v USA ).Konzervatismus je v návalu evropanských socialistických konstrukcí poněkud zastíněn, navíc trpí personálním deficitem.
Hodnocení politických aktivit strany provedl sněm KONS, který se uskutečnil 31.5.2003. Naznačil snahy o vytvoření nového politické prostředí ve straně s cílem rozvíjet myšlenky moderní společnosti.
Praktické výsledky a desetileté výročí tohoto hodnocení nám však nedává konečnou odpověď na otázku, zda nastoupená cesta byla ta správná a zda v ní dále bez váhání pokračovat.